Celosvětová roční produkce (2022)
Rhenium
Vzácnější než zlato
Co je to rhenium?
Rhenium bylo objeveno v roce 1950, tedy poměrně pozdě. Důvodem může být to, že s obsahem pouhých 0,7 mikrogramů na kilogram je nejvzácnějším neradioaktivním kovem na Zemi. Rhenium je vedlejším produktem těžby mědi a je přibližně stejně vzácné jako zlato. V čisté, nativní formě se v zemské kůře nevyskytuje, což jeho těžbu značně ztěžuje. Rhenium se těží z měděných dolů. V letech 2013 až 2016 bylo objeveno pouze devět nových ložisek. Trvá přibližně 20 let, než může být takový důl uveden do provozu. Zásobování měděnými rudami je proto v příštích 15 až 20 letech velmi znepokojivé. Tento nedostatek má dopad i na těžbu rhenia. Primární produkce již několik let stagnuje na nízké úrovni pod 50 tun. Rhenium je tak nejvzácnějším průmyslově využívaným kovem. Jeho celosvětové zásoby se odhadují na pouhých 2 400 tun. Ještě před dvěma lety byly celosvětové zásoby o dobrých 100 tun vyšší. Pro srovnání: roční těžba zlata činí přibližně 3 500 tun.
Vývoj cen
Rhenium je jedním z nejvzácnějších technologických kovů v zemské kůře, přesto jeho cena dlouho nerostla. Nyní však dochází k dlouho očekávanému prudkému nárůstu ceny. Jedním z důvodů je jistě oživení leteckého průmyslu, ale zdá se, že se nyní na spotřebitele přenášejí i zvýšené výrobní náklady způsobené rostoucími cenami energie. I v budoucnu lze počítat s rostoucími cenami tohoto technologického kovu. Evropská komise ve své studii zdůraznila význam superlegací pro budoucí technologie. Vývoj těchto materiálů se stále více zaměřuje na vysokoteplotní aplikace, jak dokládají patenty přihlášené v letech 2015 až 2019. V budoucnu se tedy bez rhenia neobejdeme.
Hlavní oblasti použití
- Zkapalňování plynu
- Pohony/turbíny
- Katalyzátory
- Lékařské aplikace
- Letectví a kosmonautika
- Superatomární polovodiče (Re₆Se₈Cl₂)
Fakta o rheniu
Odhadovaný podíl našich zásob na celkovém objemu výroby (WJP)
Odhadovaný nárůst poptávky
Celosvětové zásoby
Kde se rhenium vyskytuje?
Rhenium se vyskytuje v některých rudách, avšak vždy ve vázané formě. Jelikož má rhenium podobné vlastnosti jako molybden, nachází se především v molybdenových rudách. Ty mohou obsahovat až 0,2 % rhenia. Dalšími minerály obsahujícími rhenium jsou kolumbit (Fe,Mn)[NbO₃], gadolinit Y₂FeBe[O|SiO₄]₂ a alvit ZrSiO₄. Malá množství rhenia se nacházejí také v tzv. mansfeldských měděných břidlicích. Největší ložiska rud obsahujících rhenium se nacházejí ve Spojených státech, Kanadě a Chile. Několik ložisek se nachází také v Polsku.
Jak se získává rhenium?
Pokud se při těžbě molybdenu praží molybdenové rudy, zejména molybdenit, hromadí se rhenium ve formě těkavého oxidu rhenia(VII) v popílku. Ten lze pomocí vody obsahující amoniak přeměnit na perrhenát amonný (NH₄ReO₄). Následně se perrhenát amonný při vysokých teplotách redukuje vodíkem na elementární rhenium.
K čemu se rhenium používá především?
Rhenium je stříbřitě bílý lesklý kov, který se používá především jako přísada do žáruvzdorných superslitin. Po wolframu je to kov s nejvyšší teplotou tání. Ta činí 3 182 °C. Díky tomu je rhenium předurčeno k použití v leteckých motorech, které musí při provozu odolávat vysokým teplotám, ale také v lopatkách turbín pro výrobu zkapalněného plynu a v termočláncích.
Používá se také při výrobě bezolovnatého benzínu a v katalyzátorech. Rhenium pomáhá i v medicíně: ve formě tenké fólie přiložené na tělo dokáže léčit bílou formu rakoviny kůže, a to bez zanechání jizev po operaci.
Obchod
Vývoj cen rhenia
Rhenium je jedním z nejvzácnějších technologických kovů vyskytujících se v zemské kůře, přesto jeho cena dlouho nerostla. Nyní však dochází k dlouho očekávanému prudkému nárůstu ceny.
Jedním z důvodů je jistě oživení leteckého průmyslu, ale zdá se, že se nyní na spotřebitele přenášejí i zvýšené výrobní náklady způsobené rostoucími cenami energie.
I v budoucnu lze očekávat růst cen tohoto technologického kovu. Evropská komise ve své studii zdůraznila význam superlegací pro budoucí technologie. Vývoj těchto materiálů se stále více orientuje na vysokoteplotní aplikace, jak dokládají patenty přihlášené v letech 2015 až 2019. Bez rhenia se tedy v budoucnu neobejdeme.
