Celosvětová roční produkce (2022)
Indium
Nové stříbro digitálního světa
Co je to indium?
Těžký kov indium patří ve periodické tabulce prvků do skupiny boru a je považován za jeden z prvních prvků, jejichž přírodní zásoby budou brzy zcela vyčerpány. K tomu mělo údajně dojít již v roce 2013. Jeho obsah v zemské kůře činí pouhých 0,05 dílů na milion, což odpovídá přibližně vzácnosti stříbra a rtuti. S Mohsovou tvrdostí 1,2 je indium tak měkké, že ho lze krájet nožem. Většina z nás jistě už někdy držela indium v ruce, protože se nachází v tenké vrstvě na dotykových displejích mobilních telefonů. Nejen díky svému využití v elektrifikovatelných površích je indium nepostradatelné zejména pro elektronický průmysl, a proto patří mezi strategické kovy. Vzhledem ke své vzácnosti je tento technologický kov navíc považován za kritickou surovinu.
Vývoj cen
Podle USGS zaznamenalo indium v období 2001 až 2004 nárůst ceny o 463 %. To by mohlo souviset se statickým dosahem zásobní základny, tedy s časovým obdobím, po jehož uplynutí se předpokládá, že se vyčerpají jak ložiska, tak i vykazované zásoby tohoto kovu. USGS odhadovala v roce 2006 u india tuto dobu na přibližně 13 let, což byl chybný odhad, protože v takovém případě by již dnes indium neexistovalo. Přesto již v minulosti vedla nedostupnost tohoto kovu a poptávka z různých, částečně se měnících průmyslových odvětví k cenovým skokům. I dnes tento kov velmi citlivě reaguje na možné nedostatky v nabídce. Tak například po oznámení čínských vývozních omezení pro gallium a germanium jeho cena prudce vystřelila nahoru – a to i přesto, že indium tímto opatřením vůbec nebylo dotčeno.
Hlavní oblasti použití
- Solární články
- Polovodič
- Fotodiody
- Integrované obvody
- Ochrana proti korozi
- Dotykové obrazovky
Fakta o indiu
Odhadovaný podíl našich zásob na celkovém objemu výroby (WJP)
Odhadovaný nárůst poptávky
Celosvětové zásoby
Kde se indium vyskytuje?
Indium se vyskytuje v některých sulfidových minerálech, jako je indit a roquésit, většina se však nachází v zinkových rudách, zejména ve sfaleritu. Čisté indium bylo dosud objeveno pouze v jediném nálezu ve východní Sibiři. Největší ložiska zinku, a tedy i india, se nacházejí v Číně, Peru, Kanadě, Austrálii a USA. Menší množství rud obsahujících indium se vyskytuje také v Bolívii, Brazílii, Japonsku, Rusku, Jižní Africe a některých evropských zemích.
I v Německu byly objeveny malé zásoby india, například ve Freibergu a Marienbergu v Krušných horách a na Rammelsbergu v pohoří Harz. V primární těžbě india vede Čína s 50 %, následovaná Belgií, Kanadou, Peru a Jižní Koreou. Teoretické zásoby india činí přibližně 6 000 tun, z nichž je však ekonomicky těžitelné pouze 2 800 tun.
Jak se získává indium?
Indium se v přírodě nevyskytuje v elementární formě. Jelikož by cílená těžba india nebyla rentabilní, získává se pouze jako vedlejší produkt při výrobě zinku a olova. Až 90 % získaného kovu pochází z prachu vznikajícího při tavení sulfidu zinku. K získání india tímto způsobem se používá roztok kyseliny sírové nebo kyseliny chlorovodíkové. Samotná extrakce india probíhá elektrolýzou, přičemž se používá roztok chloridu india(III) v kyselině chlorovodíkové. Chlorid india(III) se poté pomocí rtuťových elektrod přemění na elementární indium. Aby bylo možné získat indium o čistotě přes 99,99 %, po kterém je v průmyslu velká poptávka, musí být surový produkt dále čištěn metodou zónového tavení nebo opakovanou elektrolýzou roztavených solí chloridu india(I).
K čemu se indium používá především?
Indium je z našeho každodenního života téměř neoddělitelné, protože je součástí téměř všech moderních zařízení. Většina lidí ho zná jako tenkou vodivou vrstvu z oxidu india a cínu na dotykových displejích svých mobilních telefonů. Indium se však vyskytuje také v počítačích nebo ve fotodiodách moderních digitálních fotoaparátů. Polovodič sulfid india(III) se díky své specifické šířce zakázaného pásma používá při výrobě solárních článků. V tenkovrstvových solárních článcích se kvůli vysokému koeficientu absorpce světla používá diselenid mědi a india.
Solární články CIS vyrobené touto technologií patří se svou účinností přesahující 19 % v této oblasti k nejvýkonnějším solárním článkům vůbec. Indium se využívá také v nanotechnologii. Díky své zvláštní fotoluminiscenci se nanodrátky z fosfidu india používají ve vysoce citlivých fotodetektorech a optických spínačích. Jako supravodič odolný vůči nízkým teplotám navíc indium umožňuje kvantovým počítačům pracovat rychleji a bezchybněji.
Obchod
Vývoj cen india
Podle USGS zaznamenalo indium v období 2001 až 2004 nárůst ceny o 463 %. To by mohlo souviset se statickou životností zásob, tedy s časovým obdobím, po kterém se předpokládá, že se vyčerpají jak ložiska, tak i vykazované zásoby tohoto kovu. USGS odhadovala v roce 2006 tuto dobu u india na přibližně 13 let, což byl nesprávný odhad, protože v takovém případě by již dnes indium neexistovalo.
Přesto již v minulosti vedl nedostatek tohoto kovu a poptávka ze strany různých, částečně se měnících průmyslových odvětví k prudkým výkyvům cen. I dnes tento kov velmi citlivě reaguje na případné nedostatky v nabídce. Tak například po oznámení čínských vývozních omezení pro gallium a germanium jeho cena prudce vystřelila nahoru – a to i přesto, že indium tímto opatřením vůbec nebylo dotčeno.
