Oxid terbia

Tento těžký prvek ze skupiny lanthanoidů je opravdovým všestranným pomocníkem. Stejně jako oxid dysprosia dokáže chránit magnety před demagnetizací způsobenou teplem. Tato vlastnost nabývá na významu vzhledem k v budoucnu výrazně rostoucí poptávce po magnetech pro větrné elektrárny, které se při provozu silně zahřívají. V koncepci Spolkového svazu pro energetiku a vodní hospodářství se uvádí, že u oxidu dysprosia a oxidu terbia je třeba počítat s masivními nedostatky a nárůstem cen. Podle této zprávy potřebuje Evropa 10 000 tun takových magnetů pouze pro rozšiřování větrných elektráren. V Evropě se vyrábí pouze jedno procento těchto magnetů, zatímco Evropa jich spotřebovává 50 %. Terbium je jako kov důležité pro energetickou transformaci také díky svému využití v palivových článcích. V nich slouží ke stabilizaci struktury. A v neposlední řadě se oxid terbia využívá také v polovodičové technologii. Polovodiče jsou často dopovány oxidem terbia a jsou považovány za „ropu budoucnosti“.

• Polovodič
• Fosfor v obrazovkách
• Povlakování datových nosičů
• mikromagnety
• Vysokoteplotní palivové články
• Vylepšení magnetů z neodymu, železa a boru
• Dotační látky a světelné zdroje v osvětlovacím průmyslu

Hlavním zdrojem těžby těžkých vzácných zemin, jako je terbium, jsou iontoměničové horniny, které se v současné době těží téměř výhradně v Číně a Myanmaru. Surovina se na místě získává loužením, načež se z ní vyrábějí kovy a oxidy.

Získávání oxidu terbia začíná těžbou rud obsahujících terbium, jako jsou xenotim, gadolinit, euxenit a monazitové písky, které mohou obsahovat až 300 gramů terbia na tunu. Kovové terbium se získává po obohacení rud a oddělení ostatních kovů vzácných zemin, k čemuž dochází pomocí iontoměničových procesů. Terbium se následně získává redukcí získaných halogenidů terbia za pomoci vápníku nebo hořčíku. Výroba oxidu terbia v čistotě vhodné pro průmyslové využití je velmi náročná. Jelikož se v přírodě vyskytuje pouze ve sloučeninách, většinou s yttriem, musí být nejprve izolován. Následně se pomocí fluorovodíku nejprve přemění na fluorid terbia a teprve poté se pomocí vápníku redukuje na terbium. Vzhledem k vzácnému provádění těchto procesů patří oxid terbia k nejvzácnějším prvkům skupiny vzácných zemin. Monopol, stejně jako u ostatních těžkých prvků skupiny vzácných zemin, drží Čína.