Thoriové reaktory: Německo nemá problém s energií, ale trpí fobií z inovací
Slogan „Jaderná energie? Ne, děkuji!“ už patří minulosti. Přesto stále žijeme a jednáme, jako by se výzkum neposunul ani o milimetr dál. To by nás mohlo přijít draho, protože reaktory s tekutou solí a thoriem dokážou vyrábět energii nejen s menším rizikem, ale také výrazně levněji než konvenční jaderné elektrárny.
Poločas rozpadu 300 let místo 7,4 milionu let
Rakousko si to uvědomilo. Vědci z Grazu pracují na bezpečném thoriovém reaktoru, který nevytváří dlouhodobý odpad ani nevyužívá uran. Díky nové konstrukci chtějí vědci obnovit jadernou energii v čisté podobě. Jaderná energie je sice v Rakousku zákonem zakázána, tento zákon se však vztahuje na dnes již zastaralé reaktory, které zanechávají jaderný odpad s poločasem rozpadu kolem 7,4 milionu let. Thoriové reaktory fungují zcela odlišně, jejich poločas rozpadu činí pouze asi 300 let. Tvůrci proto doufají v brzké udělení povolení.
Je jaderná energie s nízkým rizikem hitem vývozu?
Reaktor je tak malý, že se vejde do lodního kontejneru. Výrobci dokonce uvažují o jeho exportu do sousedních evropských zemí. Rakousko sice nemá vlastní aktivní jaderné elektrárny, je však obklopeno elektrárnami svých sousedních zemí. A ty jsou stále postaveny podle starého, rizikového typu. Svým novým modelem chtějí vývojáři nabídnout sousedním zemím Rakouska možnost přejít na efektivnější jadernou energii s nižšími riziky.
Přechod na jadernou energii místo odklonu od jaderné energie
I Německo by mohlo být potenciálním odběratelem této technologie. Předpokladem by bylo prohlásit „odklon od jaderné energie“, k němuž došlo v roce 2022, za „přechod na jadernou energii“. I němečtí vědci vyvinuli reaktor na bázi thoria s tekutou solí. Vzhledem k odklonu od jaderné energie však není jeho výstavba v této zemi možná, a proto bude elektrárna postavena místo toho v Rwandě.
Výroba elektřiny z thoria by byla 350krát levnější
Thorium je výjimečný materiál. Malá krabička tohoto materiálu stačí k tomu, aby po celý rok zásobovala energií 4 domácnosti. Zatímco elektřina z uranových reaktorů stojí 10 eur za megawatthodinu, cena elektřiny z thoriových reaktorů činí pouhých 0,029 eura. To je 350krát levnější. Tento těžký kov lze v elektrárnách přeměnit na uran-233, který pak prostřednictvím jaderného štěpení dodává levnou energii. Zajímavé je také chlazení: to neprobíhá vodou, ale roztavenou solí, ve které jsou rozpuštěna paliva. Protože reaktor není závislý na vodních chladicích systémech, nemůže dojít k jeho přehřátí. Jednoduše se sám vypne, jakmile palivo vyteče z reaktorové zóny. Proto jsou reaktory na bázi tekuté soli a thoria klasifikovány jako 100 % bezpečné.
Potenciální nebezpečný odpad jako zdroj zelené energie
V Číně vláda loni schválila první z těchto reaktorů. Díky elektřině vyrobené ekologickým způsobem tento reaktor od nynějška významně přispívá k čínskému plánu dosáhnout do roku 2060 uhlíkové neutrality. Čína má v tomto ohledu rozhodující výhodu, protože thorium vzniká jako odpadní produkt při výrobě vzácných zemin, jako jsou oxid neodymu, oxid skandia a oxid dysprosia. Vzhledem k tomu, že i evropské země se chtějí stále více zapojit do výroby těchto kritických surovin, lze i zde očekávat zvýšenou produkci thoria. Jak budou země EU tuto surovinu využívat, je zatím nejasné: v některých zemích skončí thorium jako bezcenný nebezpečný odpad na skládce, v jiných bude sloužit jako nákladově efektivní zdroj zelené energie. Thorium lze mimochodem zakoupit také u společnosti Noble BC.